Jak vyléčit atopický ekzém

Dostala jsem zajímavý příspěvek od jedné mé čtenářky. Je zajímavý zejména proto, že hezky znázorňuje převzetí odpovědnosti za své vlastní zdraví a tím vyhrání nad touhle nepříjemnou civilizační chorobou. Protože někomu se možná bude hodit, ať už se jedná o sebe či o děti, děkuji a zveřejňuji:

Měla jsem atopický ekzém a našla jsem způsob, jak se uzdravit.

Je to tak. Žiju spokojený život s partnerem a malým synkem, plný jen běžných každodenních úskalí. Jsem šťastná a při pohledu do zrcadla už se nemusím stydět za svou kůži, naopak, konečně se sama sobě opravdu líbím. Už nemusím bojovat s neustálými záchvaty škrábání, které v mém okolí vyvolávaly v lepším případě soucit, v horším případě pohoršení. Už se nemusím zakrývat a schovávat svou kůži, mohu sportovat, cestovat, nosit pěkné oblečení, plavat, milovat se při rozsvíceném světle, žít naplno, žít bez nálepky „tohle já dělat nemůžu, protože jsem nemocná“. Namísto pocitů zoufalství a méněcennosti se nyní považuji za jednu z nejšťastnějších bytostí na Zemi a opravdu miluji své tělo.Nebylo tomu tak vždy.Ještě před několika lety, když jsem ještě nevěděla, co vím teď, bylo všechno jinak. Měla jsem vyrážku po celém těle, hnusný mokvající ekzém, který střídavě svědil nebo bolel. Žádné léky už nepomáhaly. V sedmnácti letech jsem byla závislá na kortikoidech a imunomodulačních přípravcích. Místo abych si užívala svých sladkých sedmnáct, snažila jsem se prostě přežít. Každý den ve škole byl pro mě doslova utrpením. Byla jsem nemocná, kvůli kortizonem zadržené vodě v těle i tlustá, vypadala jsem hrozně a cítila se mizerně. Můj život nestál za nic. Když mi bylo devatenáct, brala jsem třikrát denně mnohonásobně zvýšené dávky snad veškerých v té době dostupných antihistaminik, ale stejně jako kortizon ani žádné léky už nezabíraly. Lékaři si mě předávali jako horký brambor. Tehdy jsem si uvědomila, že tudy cesta nepovede. Už jsem se nechtěla léčit, chtěla jsem se uzdravit.

Místo toho, abych se ptala: „Kde najdu lék, který zmírní mé trápení?“, jsem se začala ptát: „Co mohu já udělat pro to, abych se uzdravila?“.

Když položíme správnou otázku, odpověď na sebe nenechá dlouho čekat. Dostala se mi do ruky bezhistaminová dieta a s ní první nápověda: Věnuj pozornost tomu, co jíš a bude ti lépe. Změnila jsem svůj jídelníček a hle: Do dvou týdnů se moje kůže začala zklidňovat. Věděla jsem, že jsem na správné cestě, byl to ale její pouhý začátek.

Opravdový zlom nastal v průběhu mé hospitalizace na specializované dermatologické klinice Schloss Friedensburg v německém Leutenbergu pod vedením současné primářky Dr. Silke Herold. Strávila jsem zde 16 dní plné péče, která mou rodinu stála veškeré úspory. Vyplatilo se to, protože pobyt na této klinice odstartoval v mém životě skutečné změny.

Musela jsem od základů přehodnotit všechno, čemu jsem dosud o atopickém ekzému věřila. Naučila jsem se nahlížet na nemoc celostním pohledem, konečně jsem se dozvěděla, co tuto nemoc způsobuje a jak ji lze úspěšně léčit, bez kortikoidů a bez antihistaminik. Seznámila jsem se podrobně s působením histaminu v těle, s bezhistaminovou stravou a začala jsem se učit cíleně pracovat s vlastním podvědomím. Pochopila jsem, že za své zdraví jsem zodpovědná já sama, žádný lékař a ani nikdo jiný.

O rok později mě má cesta zavedla do Floridsdorfského alergologického centra ve Vídni (FAZ), které vede profesor doktor Reinhart Jarisch a které je předním výzkumným centrem alergologických onemocnění ve střední Evropě. Profesor Jarisch je otcem výzkumů v oblasti intolerance histaminu, kterou čeští lékaři již dvacet let tvrdošíjně ignorují, přestože je všeobecně známo, že histamin je hlavním mediátorem všech alergických reakcí. Seznámila jsem se se špičkovými diagnostickými postupy a také s tím, kdy a jak správně používat k léčbě kortizon, aby nevznikala závislost a nedocházelo ani k dalším nežádoucím účinkům.

I v Čechách jsem se setkala s výjimečnými odborníky. Měla jsem tu možnost učit se skrze osobní konzultaci od MUDr. Heleny Máslové, která mě poučila o psychosomatických a emocionálních příčinách atopického ekzému. Vynikající homeopatička MUDr. Judita Hofhanzlová mě seznámila s konceptem rodové linie a já tak mohla jít ještě dál. Posledním kamínkem do mozaiky bylo čtyřdenní intenzivní setkání se Zuzanou Hozhoni, která mi pomohla poznat a léčit můj limbický otisk.

Začala jsem svůj život měnit. Proces uzdravení započal. 

V průběhu čtyř let následujících po mé hospitalizaci v Německu jsem od základů změnila svůj jídelníček, životní styl, pohled na svět a přístup k životu. Naučila jsem se naslouchat svému tělu a dobře se o něj starat, a mé tělo mi to oplácí dobrou službou. Zjistila jsem, co o mě má nemoc vypovídá a začala jsem s tou informací vědomě pracovat, což zlepšilo mé vztahy s mými nejbližšími. Přestala jsem být obětí nepřízně osudu a začala jsem vědomě tvořit svůj život.

Díky svému někdejšímu utrpení dnes mohu pomáhat dalším lidem.

Má cesta k uzdravení byla plná pokusů a omylů a trvala dlouhé čtyři roky, protože nebyl nikdo, kdo by mě vedl. Nabízím Vám svou pomoc, aby Vaše cesta k uzdravení mohla být kratší, než byla ta moje.

Vytvořila jsem pro Vás poradenství postavené na 3×3 klíčových oblastech, které atopický ekzém způsobují. Atomizovaná moderní medicína totiž léčí jen tělo, a mnohdy na to ještě ke všemu jde z toho špatného konce. Alternativní proudy se zase často soustřeďují jen na psychiku a duševní příčiny nemoci. Podle mé zkušenosti je třeba léčit nemoc na všech těchto úrovních, a to směrem zvenku dovnitř, od těla, přes mysl, až k vlastnímu podvědomí. Klíč k vlastnímu zdraví a štěstí totiž nosíme každý sám v sobě. Proto jediný člověk, který Vás může opravdu uzdravit, jste Vy sami. Ukážu Vám, jak na to.

Uzdravení je možné, a není to žádné kouzlo, jen upřímná práce na sobě!

 

Hanka Farkačová

http://www.vylecit-ekzem.cz/