Všechno začíná u mě

Family Flow / Blog / Všechno začíná u mě

Všechno začíná u mě

Znáte mom_and_baby_having_fun_204945větu, že vychovat dítě znamená vychovat sebe? Určitě už jste jí někde zaslechli. Je to pravda, do puntíku. Ale až do takového puntíku, který lidi běžně nenapadne.

Určitě už jste přišli na to, že se musíte chovat tak, jak to vyžadujete po dítěti. Příklad ad absurdum… Nemůžete chtít po dítěti, aby se zouvalo, když Vy sami budete chodit po bytě v zabahněných botách z procházky po poli. Tedy můžete to chtít, ale nebude to fungovat. Stejně tak jsem já přišla třeba na to, že pokud chci, aby děti jedly jen v jídelně, musím se sama usměrnit, ke každému jídlu si do té jídelny sednout a nepochodovat s ním po bytě. Nemůžu po nich chtít, aby si každé ráno stlaly postele, pokud to sama nedělám. Musím změnit své chování, a aniž bych cokoliv pak řídila a nakazovala, změna u dětí nastane, protože se učí můj život. Nemůžu je naučit nic jiného než to, co žiju.

Tuhle část ještě většina rodičů ví a snaží se aplikovat. Jenže ta pravda vede dál, než si většinou přiznáváme. Kdo z nás by přál svým dětem, aby dělali, co je baví, aby měli dobré vztahy a aby byli zkrátka v životě šťastní? Asi všichni. A jaký je povětšinou náš život? Děláme, co nás baví? Máme dobré vztahy? Jsme my v životě šťastní? (Myslím opravdu vnitřně šťastní.)

Tak je to totiž. Až když si vyhradím sama dost času na to, co je důležité pro mě… Až když se dostatečně věnuju sobě… Až když můžu s klidným srdcem říct, že mám ráda sama sebe a že jsem šťastná… Pak teprve to můžu učit své děti.

Ale většinou žijeme tak, že se snažíme živit prací, která nás nebaví. Kupujeme hromadu věcí, které nepotřebujeme. Snažíme se být dokonalé ženy a matky, aby nás někdo nepomluvil. Máme dokonale nakrmené a vyžehlené děti, skvělý make-up i oblečení a nevím, co ještě. A nic jiného nestihneme.

Tou honbou za vnější dokonalostí jsme pak vevnitř unavené, vyprahlé, smutné, nenaplněné. Tlačíme před sebou den za dnem život jako káru naloženou cihlami všech „musím“ a „měla bych“.

Povědomé?

Cesta z toho ven je jen jedna. Uvolnit se, vykašlat se na vnější dokonalost a snažit se o svou vlastní vnitřní spokojenost. Dokonalost pak přijde sama. Ráda tančíte? Nebo malujete? Nebo třeba zpíváte? Dělejte to. Vykašlete se na to, co si o tom kdo myslí, ať už o procesu nebo o výsledku. Vykašlete se na to, co si kdo myslí, že byste dělat měli (včetně Vás samých), a naplňte si život radostí.

Až když budete důvěrně znát tyhle chvíle štěstí, mohou se od Vás děti začít učit žít šťastný život.

To bych přála všem beze zbytku.

Petra

 

Ráda bych Vás pozvala na seminář italské lektorky a šamanky Cinzie – Velký kruh života. Tento seminář Vám poskytne jednak prostor a čas pro sebe a jednak možnost vypořádání se s tím, s čím potřebujete. Více informací ZDE.

Jak se zbavit pocitu viny?

“Dítě si ublížilo – je to moje vina!” “Přítel mě opustil – je to moje vina!” “Projekt se nepovedl – je to moje vina!”

Zlobivé dítě neexistuje

Zkušenostmi jsem dospěla k názoru, že zlobivé dítě skutečně neexistuje!

Nebreč, to nebolí

Co dělat s tím, když si dítě ublíží? Jak správně reagovat?

Napsat komentář