Odměny jsou děsný nešvar

Family Flow / Blog / Odměny jsou děsný nešvar

 Odměny jsou děsný nešvar

candy cartoon illustration clip artMožná mám zkreslené vzpomínky, nejsem si jistá. Ale připadá mi, že když jsem byla malá, taky jsme odměny dostávali. Jenže sem tam, když někdo dostal pytlík bonbonů nebo pastelky, tak to tedy byla veliká výhra, a nestávalo se to často.

Ale doba patrně pokročila. Teď mám vlastní děti a připadá mi, že jsou odměnami doslova zaplavené kamkoliv přijdeme. A ještě ke všemu nejvíc sladkostmi. Potkávám se často s tím, že někdo dává dítěti bonbon třeba za to, že se vyčůrá do nočníku. U doktora nebo v dětském koutku také dostávají bonbony. Dokonce jsem slyšela i o tom, že se rozdávají bonbony za účast na sportovním kroužku (na fotbale nebo na atletice). Teď jsme s dětmi byli na odpoledni deskových her, které pořádalo jedno naše šikovné místní občanské sdružení. Báječně jsme si to užili, zahráli jsme si a strávili příjemný čas pohromadě. A víte co? Také za to dostávali bonbony. I známky ve škole jsou také jakási forma odměny (nebo trestu).

A co že mě na tom tak moc štve? Proč že to nazývám nešvarem?

Jedna věc je ta, že tolik cukru, kolik se na děti valí, by přivodilo zdravotní potíže i koňovi. Natož pak malému dětskému tělíčku. O návyku na sladké nemluvě. Ale o cukru by to bylo samostatné dlouhé povídání.  To, co mi nejvíc vadí, je, že je to motivace jen a jen zvenku. A přitom jsem přesvědčená, že děti to vůbec nepotřebují. Na nočník se dříve nebo později naučí každý i bez bonbonu, prostě proto, že se to tak dělá a má to svůj význam, neb chodit v počůraných kalhotách je prostě nepohodlné. A u činností, které jsou jim pro radost, je to úplný nesmysl. Dokonce bych řekla klidně i to, že mi to připadá škodlivé. Vždyť ony mají radost z činnosti samotné, ze společně stráveného času. To má ten pravý smysl a ony to cítí a vědí.

Představte si to zase na dospělých. A tohle jde převést na dospělého docela určitě. Představte si, že Vás partner vezme na hezkou procházku, pak na večeři a pak třeba ještě do kina. Prostě krásný večer. A pak Vám dá dárek. Dá Vám ho, protože Vás má rád a těší ho, když Vám může udělat radost. Příjemná představa? Asi ano.

A teď si představte tu stejnou situaci… Procházka, večeře, kino. A pak dárek. Za to, že jste to s ním vydržela a že jste vůbec šla. Jak si připadáte teď? Jaká je Vaše radost z toho, co jste prožila? Budete si to chtít příště zopakovat?

Samozřejmě se nemůžu vžít do toho, jaký pocit nastíněná situace vyvolala ve vás. Když mi to napíšete, budu rána, rozšířím si obzory.  Ale můžu Vám napsat, jak bych si připadala já. Připadala bych si ponížená. Vlastně zaplacená. A pokud bych se rozhodla příště společný čas trávit, tak bych očekávala, že zase jen za něco. Protože když mi ten člověk chce za společný čas platit, tak asi se nejedná o kvalitní čas, není důvod, abych to příště chtěla dělat bez odměny.

K tomu přičtěte vztah dítěte k dospělému, tedy to, že v nás vidí své vzory, chtějí se náš život učit. Suma sumárum mi z té rovnice vychází totální ztráta vlastní vnitřní motivace. V tomto případě pro společně strávený čas. Ale když je odměňujeme za každou blbinu v jejich životě? Vlastně vychováváme člověka s pasivním přístupem ke svému životu, protože bez odměny ani kuře nehrabe…

Vpravo si můžete zdarma stáhnout 14 bodů k tomu, jak vychovat šťastné dítě a přitom zůstat v pohodě.

V programu Šťastné dítě, spokojený rodič Vás podrobně provedu přirozeným rodičovstvím a tím jak jej propojit se životem v moderní společnosti. Bližší informace ZDE.

 

01 - 3 Books

Jak se zbavit pocitu viny?

“Dítě si ublížilo – je to moje vina!” “Přítel mě opustil – je to moje vina!” “Projekt se nepovedl – je to moje vina!”

Zlobivé dítě neexistuje

Zkušenostmi jsem dospěla k názoru, že zlobivé dítě skutečně neexistuje!

Nebreč, to nebolí

Co dělat s tím, když si dítě ublíží? Jak správně reagovat?

1 komentář u „Odměny jsou děsný nešvar“

  1. Plne súhlasím, ale hlavne kvôli tomu cukru.
    Nerozumiem tomu, že väčšina rodičov tie hromady sladkostí berú ako samozrejmosť. A ešte s úsmevom o svojich deťoch rozprávajú, že ich dieťaťu sa ani deň neráta, ak si nedajú nejakú sladkosť. Na obed dukátové buchtičky, na raňajky sladké čoko guličky, veď to je zdravé…to sú cereálie….. a do večera to dieťa poje viac sladkostí ako normálneho zdravého jedla…. A to hovorím hlavne o vysoko vzdelaných inteligentných ľuďoch..no hrôza….
    A keď prídem na návštevu a nedonesiem sladkosť, tak som čudák a nevychovanec….

Napsat komentář