Když už nemůžeš, uteč
Znáte taky dny, kdy je všechno špatně? Vy jste protivná, nevyspaná, děti uřvané, nenechají Vás chvíli na pokoji… Znáte? Já teda jo. A jsou to dny, kdy okolo sebe kopu a křičím a ono to nepomáhá. Až se z toho cítím úplně zoufalá a nevím, kudy z toho ven. Tedy já už vím, kudy, jen si to vždycky v tu chvíli uvědomit.
Jestli znáte takové dny taky, mám pro Vás radu. Utečte!
Já vím, teď si říkáte, co vám to ta Janoušková radí za nesmysl. Přece nemůžete utéct od dětí a nechat je tam. Třeba jsou ještě malé. Co by si bez Vás počali?
Chcete odpověď na tuhle otázku? V tu chvíli by se jim určitě ulevilo. J K čemu jim je máma, která na ně štěká a je protivná?
Samozřejmě soudím podle sebe. Když jsem v takovémto stavu, tak se motáme ve spirále. Do ní naskočíme velmi snadno. Tedy já se vzbudím protivná, oni mi to zrcadlí. Já jsem ještě protivnější, oni volají po pozornosti. A čím protivnější jsem já, tím protivnější jsou děti. No hrůza, děs.
V takové chvíli mi pomůže jediné, utéct. Teď samozřejmě nemyslím úplně a napořád. Ale i na dvacet minut pomůže. Ideálně, když někdo pohlídá, abych nemusela ani koutkem hlavy přemýšlet o tom, co děti, a jít třeba ven. Dojít si na kafe, na procházku, kamkoliv, jen ať na mě chvíli nikdo nemluví. Když není, kdo by pohlídal, tak dám miminko spát a starším cipískům řeknu, ať mi nelezou na oči. Klidně jim pustím pohádku a sobě napustím třeba vanu. Že jsou dvě odpoledne a měla bych udělat asi tisíc věcí? No a co, ono se to nezblázní. Zato já bych se brzo zbláznila. Tak ať.
Potřebuju ten nádech a chvíli klidu, abych mohla vědomě z té spirály vystoupit. Abych si dala čas na dýchání, srovnala si v hlavě priority, uvědomila si, jak je pro mě vztah s dětmi důležitý a jak je zbytečné po něm hamtat. Srovnala si, co potřebuju, abych byla v pohodě. Někdy je to zorganizování činností, abych si uvědomila, co třeba nepotřebuju udělat hned. Někdy potřebuju víc pít. Někdy potřebuju jen míň hluku. Děti ho generují hodně a já jsem na to docela citlivá. Ale potřebuju ten oddech, abych našla sílu místo vřískání, ať jsou ticho, prostě požádat.
Takže cestu z té spirály můžu vždycky najít jen já. Já musím srovnat sebe a potom najednou zase vysvitne sluníčko. Někdy i z takového dne, který je po ránu takhle děsný, je nakonec pěkný, společně strávený den.
Tak to zkuste. Když už nemůžete, utečte!
S láskou
Petra
Vpravo si můžete zdarma stáhnout 14 bodů k tomu, jak vychovat šťastné dítě a přitom zůstat v pohodě.
Na dalším online semináři, na který se můžete registrovat ZDE, zjistíte, jaké jsou nejčastější chyby rodičů při stanovování hranic dětem, a tedy i to, jak se jich vyvarovat. Ale teorie je pěkná věc a praxe se často liší. Proto bude seminář hlavně praktický, spíš to bude takový workshop. Část budu povídat a hlavní část budeme věnovat Vašim dotazům.
Skvělééé články…….. Mooockrát Vám paní Janoušková za ně děkuji, Každý den mne doprovází Vaše slova v mých myšlenkách, ať v situaci, kdy se snažím děti, ale i mého chlapa za něco pochválit, nebo když mi dochází síla a já mám pocit, že zešílím. Potřebovala bych Vás mít denně doma, jako zlatou mušku u hlavy :-))), bylo by vše mnohem veselejšííí. Děkuji Vám za každý článek, děkuji za to, že jste…… Děkuji MOOOC !!!