Jak zabavit děti? Naučte je zodpovědnosti!

Když rodiči konečně dojde, že by děti mohly začít doma pomáhat, často neví, jak na to. Děti přirozeně sami chtějí pomáhat a pouze rodiče si je často zkazí. Na této jejich přirozenosti jsem postavila svůj systém, který tuto touhu podpoří. Zabavte děti tím, že vám doma pomůžou!

Domácí tabule Family Flow

Své děti doma nemusím hlídat, běhat za nimi a kontrolovat, jestli něco udělaly nebo neudělaly. Pomáhají mi samostatně a domácí úkoly a práce dělají s radostí a bez odporu. Možná teď namítáte, že mám asi jiné děti! Ale nemám a vy to ty své také můžete naučit.
 Jak? Aplikujte můj systém domácí tabule Family Flow. Velmi nadsazeně se dá říct, že jsem si prostě vyrobila tabuli. Tabule je však jen nástroj a neméně důležitá je metoda, jak s tabulí pracovat. Při koupi tabule ode mě tento ucelený návod dostanete, ale princip se vám pokusím nyní nastínit i zde.

Poslušnost versus zodpovědnost

Často si pleteme pojmy s dojmy. To, že dítěti řeknu, aby zametlo a ono opravdu zamete, totiž není zodpovědnost. To je poslušnost. Záměrem práce s Domácí tabulí Family Flow je naučit děti opravdové zodpovědnosti. Já přece nechci chodit za dítětem a říkat mu: “Udělej tohle a udělej tohle.” A také: “proč jsi to ještě neudělal?” Pak totiž zodpovědnost za tu práci stejně není jeho a nesu ji já na svých bedrech a snažím se o to, aby dítě bylo poslušným nástrojem, který mi pomáhá. Má představa je, že když se s někým na něčem dohodnu, tak mu můžu věřit, že to udělá, a už se o to nemusím starat. A přesně tuto představá se snažím předat svému dítěti, aby si ji mohlo odnést do svého dalšího života. To totiž považuji za opravdovou zodpovědnost.

Jaké dvě zásádní podmínky díte potřebuje?

Nejprve mu potřebujeme odstranit z cesty překážky, které mu kazí radost z práce. Smutné na tom je, že překážky nejčastěji vytváří sám rodič. Nevědomky používáme vzorce chování a komunikace, které způsobí to, že dítěti radost z práce zmizí. Je zapotřebí dítě od úkolů nezrazovat, ale podporovat ho, a to hlavně když si vezme náročnější úkol – například nabídkou pomoci. Také dávejte pozor na způsob zpětné vazby po odvedené práci. Pokud chceme práci ocenit, používat opravdu ocenění, namísto pochval. Konstatování, že je zameteno a že jste si toho všimli, nebo prosté “děkuji”, je mnohem víc než označení dítěte za “šikulku”. Vím, že to rodič často myslí dobře. Přesto pochvala způsobuje zařazení dítěte do nějaké škatulky, neříká nic o odvedené práci. Pochvala funguje jako odměna. Na druhou stranu pokud práce není odvedena dobře, moje doporučení je nezařazovat kritiku a raději to přejděte a příště upřesněte požadavky. Jsem přesvědčená, že dítě ze své přirozenosti bude chtít práci vylepšit.

Druhou podmínkou je motivace. A tou nejlepší motivací pro výkon činnosti kupodivu není odměna! Motivovat kohokoliv odměnou je nesprávný civilizační zvyk. Odměna je návyková a musí se neustále zvyšovat dávka a je to to, čím si dítě sami kazíme. Přece nechcete pak puberťákovi dávat tisícovku za umytí nádobí! 😊 Nejlepší motivací je motivace vnitřní a není silnější vnitřní motivace než smysluplnost konané práce. Dítě se chce chovat správně, chce se chovat tak, aby bylo přijato a mohlo něco přinést společnosti, ve které žije. V tomto případě své rodině.

Spojením těchto principů dosáhnete toho, že doma budete mít dítě, které má radost z konané práce a na které se můžete spolehnout. Zkusíte to?