Důvěra a zodpovědnost

Family Flow / Blog / Důvěra a zodpovědnost

Důvěra a zodpovědnost

Důvěra v dítě v jeho schopnosti je v naší civilizaci (alespoň podle reakcí na proběhlých seminářích) tou nejsložitější součástí praktikování Konceptu kontinua. Já si stále musím opakovat jednu moudrou myšlenku, kterou jsem našla v nějaké knížce, bohužel už nevím, které. A to, že „Dítě je tvor naprosto rovnocenný. Není rovnoprávný, nemůže podepisovat smlouvy, nemůže dělat právní rozhodnutí. Ale je rovnocenný a není důvod jeho hodnotu snižovat a stavět se nad něj.“

Je pro nás zcela běžné přehazování nebo přebírání zodpovědnosti. Přehodit zodpovědnost umíme na lékaře, na učitele, na politiky, dá se říct, že to je součástí naší kultury. Vždycky je snadnější, když za „TO“ může někdo jiný. U dětí naopak máme pocit, že jsme daleko kompetentnější a musíme zodpovědnost přebírat za ně. Logika je nám v tom velkým pomocníkem, protože má nespočetně argumentů, proč to tak musí být.

Je důležité se alespoň pokusit dětem zodpovědnost nechat, tam kde je to možné.  Vyrostli jsme všichni (nebo alespoň většina) v  podmínkách, kdy někdo přebíral zodpovědnost za nás, a máme zacházení s dětmi v tomto duchu zafixované. Pokud se pokusíte odebrat zodpovědnost svému dítěti, ono Vám ji s radostí přenechá. Je to přece pohodlnější.

Ale každý je nejvíce a nejlépe odpovědný pouze sám za sebe. Pokud zodpovědnost nenecháte svému dítěti, jemu tím budete bránit v rozvoji a Vás to velmi zatíží. Rázem totiž nenesete zodpovědnost jednu (svou), ale dvě nebo tři nebo kolik máte dětí.

Samozřejmě nemůžete nechat zodpovědnost úplně ve všem. Těžko vysadíte batole na druhém konci města a necháte ho domů dojet samotného. To by nejspíš neklaplo. Ale podle citu, podle úrovně rozvoje dítěte, mu nechávejte, co jeho jest. Zpravidla je to to, o co se samo přihlásí.

Příklady toho, kde můžete nechat zodpovědnost na dítěti jsou například v oblastech:

– jídlo

– oblékání

– jeho hlídání a učení, tak, jak samo potřebuje

To všechno je ale třeba nechat na dítěti s vědomím některých specifických podmínek naší civilizace. Se snahou o správnou komunikaci (kterou máme povětšinou zažitou zcela nesprávně), s respektem k jeho rozhodnutím, se znalostí některých civilizačních pastí.

Vpravo si můžete zdarma stáhnout 14 bodů k tomu, jak vychovat šťastné dítě a přitom zůstat v pohodě.

Můj ebook Šťastné dítě, spokojený rodič, ve kterém vás podrobně provedu přirozeným rodičovstvím a jak jej propojit se životem v moderní společnosti, najdete ZDE.

01 - 3 Books

Jak se zbavit pocitu viny?

“Dítě si ublížilo – je to moje vina!” “Přítel mě opustil – je to moje vina!” “Projekt se nepovedl – je to moje vina!”

Zlobivé dítě neexistuje

Zkušenostmi jsem dospěla k názoru, že zlobivé dítě skutečně neexistuje!

Nebreč, to nebolí

Co dělat s tím, když si dítě ublíží? Jak správně reagovat?

Napsat komentář