Diagnóza MANŽELKA

Family Flow / Blog / Diagnóza MANŽELKA

Diagnóza MANŽELKA

Upset young couple arguingVždy jsem považovala ostatní lidské bytosti za stejně důležité, za stejně cenné. Snažila jsem se respektovat názory ostatních, i když hádám, že i v mém životě bylo krátké období puberty, kdy jsem byla nejchytřejší na světě.

Ale skutečně si pamatuji svůj dětský pohled na svět, který říkal, že všichni jsou úžasní a jedineční. Bez odsuzování, bez snižování jejich hodnoty, bez nadávek. Koneckonců všechno pro mě bylo krásné, mraky, stromy, mravenci, proč by lidi nebyli?

Až později se děti naučí přejímat od dospělých nálepky a hodnotit. Někteří později v průběhu času přijdou na to, že je to špatně, někteří nikoliv.

Díky bohu mi alespoň část toho pohledu zůstala, stále věřím v jedinečnost každého a v jeho dobré úmysly. Vím, dnes se tomu říká naivita. Ale je to moje součást, bez které bych nemohla existovat.

I proto mě knížka Koncept kontinua tolik chytla za srdce a stala se mou osudovou knihou. Má v sobě tolik pravdy. Věřím tomu, že přírodní národy, nepokřivené civilizačními vymoženostmi, stále ostatní bytosti tak vnímají. Koncept kontinua mě v tom jen utvrdil.

Poslední dobou jsem si začala všímat fenoménu, který jsem pojmenovala MANŽELKA jako diagnóza.

Vdala jsem se, měla děti. Některé mé kamarádky také. Ale nevím proč, některým se přihodilo to, že se staly MANŽELKAMI.

V naší kultuře se lety minulými totiž usadil jako běžný model, že žena-manželka zodpovídá za všechno a musí všechno zvládnout. A i když má manžela nápomocného, nebo rodinu ochotnou pomáhat, stejně má pocit, že musí. A tak se jí stane, že se přemění v MANŽELKU. Myslí si, že to musí udělat tak, jak to zvládaly manželky generace před námi. Že musí zvládnout svou vlastní práci, uklizenou domácnost, vypráno, vyžehleno, nakoupeno, teplé večeře, děti na kroužky, manželovi připravit oblečení na fotbal a bůhví co ještě. Má pocit, že za to všechno zodpovídá. A tak kmitá jako včelička, připraví se předlouhý seznam úkolů, které je třeba za ten den zvládnout, jedná podle přesného časového harmonogramu a běda, jak se něco pohne z určeného místa v tabulce.

Takhle přesně se stane, že se z usměvavé holky, která byla pro každou srandu a kterou si pan manžel tenkrát bral, stane MANŽELKA. Protože v důsledku všech těch povinností, které aby stádo volů uneslo, se z ní stane žena utahaná, neusměvavá, kterou popíchne každá drobnost, protože tím pádem nestíhá celý seznam povinností, které si ale sama naložila. Emoce zasune někam hluboko dovnitř, aby se jimi nemusela zabývat, a jedná jen na organizační úrovni. A s tím, že je přetížená a že nemá čas na sebe, jde ruku v ruce i to, že se snaží všechno zvládnout silou. Děti musí poslechnout, manžel musí poslechnout, jinak ona to všechno nezvládne tak, jak si naplánovala. A od toho už je jen kousek k tomu, že na ně na všechny začne hudrovat a hovořit tónem, který já osobně označuju jako štěkání. Všechno organizuje, rozhoduje za ostatní kdy a kam mohou chodit, kde mohou něco položit nebo kdy musí dělat úkoly, které patří jen a jen jim. Vyžaduje bezpodmínečně podřízení celé rodiny, dětí i manžela. Podřízení jejímu seznamu úkolů a časovému harmonogramu a to všechno na základě jen a pouze její domněnky, že je za vše zodpovědná.

A respekt k ostatním je v háji a rodinná pohoda taky.

Milé MANŽELKY, ruku na srdce, nebylo by Vám líp, kdybyste si život trochu užívali? Víte, jaká je to úleva? Nechat zodpovědnost těm, kterým patří, slevit ze svých požadavků na sebe a věnovat čas sobě místo organizování ostatních. Hlavu vzhůru, ta usměvavá holka, co je ve Vás pořád schovaná, se může vrátit. 🙂

Jak se zbavit pocitu viny?

“Dítě si ublížilo – je to moje vina!” “Přítel mě opustil – je to moje vina!” “Projekt se nepovedl – je to moje vina!”

Zlobivé dítě neexistuje

Zkušenostmi jsem dospěla k názoru, že zlobivé dítě skutečně neexistuje!

Nebreč, to nebolí

Co dělat s tím, když si dítě ublíží? Jak správně reagovat?

Napsat komentář