Co všechno zvládne dítě

Jsem ortodoxním zastáncem dětské práce. Samozřejmě, že ne té nucené. Ale té doma rozhodně. Je to přirozené prostředí, je normální, že každý, kdo v něm žije, nějak přiloží ruku k dílu. Nemusí to všechno ležet jen na mamince, eventuálně tatínkovi. Děti to pravděpodobně chápou stejně, protože se od nátury po práci sápou. Jen my je z nepochopitelných důvodů máme tendenci odstrkovat. Já vím, v určité fázi, když jsou ti cipísci ještě maličcí, to práci zpomaluje a zdržuje. Ale co do této fáze dáte, to se Vám mnohonásobně vrátí.  Já už v současné době děti považuju za příjemnou pomoc v domácnosti.

A protože bych ráda ukázala, jak významnou pomocí děti mohou být, rozhodla jsem se sepsat tento článek. Nechci se jím chlubit, co dokážou naše děti. Jsem přesvědčená, že totéž dokážou všechny děti, pokud jim člověk dopřeje dostatečný prostor na trénink. Naše děti jsou jen vhodným pozorovacím a demonstračním objektem, a tím i našimi velkými učiteli. Proto bych na nich teď chtěla ukázat, s čím Vám může pomoci dítě.

Klárka (6,5 roku) už sama zvládne oloupat a nakrájet (nebo nastrouhat) brambory či jinou zeleninu vyjma cibule. Protože tu stejně nemá ráda, tak jí nepoužívá. A asi bych asistovala, protože při krájení klouže (ale možná je to jen můj strach). Sama z toho dokáže uvařit polévku včetně zapálení sporáku (ale máme zapalovač integrovaný, nemusí to dělat sirkou, i když i to by také asi zvládla). Také zvládne sama umýt a utřít nádobí (i když i to musím brát s rezervou). Dokáže dát sama prát prádlo, pokud je roztříděné a sdělím jí patřičné číslo programu. Dokáže i prádlo sama pověsit na sušák, i když musím brát zatím s rezervou to, že je trochu zmačkané a zpravidla jí to v polovině lavoru přestane bavit, takže od toho odběhne. Dokáže zamést i vytřít podlahu. Dokáže uklidit, umýt i prostřít sama stůl. A to včetně ubrusu, prostírání, třeba i aranžování květin do vázy. Dokáže i vyžehlit sama pár kousků jednoduššího prádla, třeba utěrek nebo triček.

Prokop (3,5 roku) zvládne sám zalít květiny, které jsou náležitě nízko. Dokáže částečně umýt okno, kam dosáhne. Dokáže nastrouhat mýdlo do pračky a s asistencí dát prát (čísla se mu zatím ještě pletou). Zvládne pověsit na sušák malé kousky oblečení, třeba ponožky. V kuchyni zvládne třeba nakrájet oloupané brambory či jinou zeleninu, nebo třeba zamíchat těsto. Nebo třeba uklidit nádobí na správné místo.

Thea (2,5 měsíce) zatím v domácnosti nezvládne nic. Přiznávám. 🙂

Důležité je, že (tak jako v Konceptu kontinua) tu činnost dělat nemusejí. Prostě když projeví chuť, tak je to většinou nechám vyzkoušet (pokud třeba extrémně nepospíchám). A když je to přestane bavit, tak odběhnou si dělat svoje. Zatím pozoruju pozitivní výsledky hned dvojího druhu. Jednak se k takové činnosti vracejí rádi a bez brblání a doba toho, co vydrží, se postupně prodlužuje. A jednak tím pádem víc chápou, že já to prostě potřebuju udělat. Nevisí mi na nohách, abych se věnovala jim, namísto té dané činnosti. Prostě vědí, že je to potřeba udělat. Buď mi pomohou (a pak se jim mohu věnovat dřív) a nebo mě alespoň nechají na pokoji, abych to mohla udělat já.

Takže včera třeba Klárka vařila, zatímco já jsem skládala suché a věšela mokré prádlo. U toho jsme si zazpívaly a popovídaly. Považuju to za kvalitně a užitečně strávený společný čas, který jsme si užily obě dvě, a bylo to moc příjemné. Prokop neměl chuť, takže si šel radši hrát s mašinkami. Ale byl to jeho výběr a byl tím pádem taky spokojený.

Tak Vám do nového roku přeju mnoho podobně příjemně stráveného času a tím zároveň i to, abyste všechno, co máte dosud na svých bedrech, si postupně dokázali rozdělit a předat i dětem. Věřím, že to může přispět ke spokojenosti všech zúčastněných. 🙂

Vpravo si můžete zdarma stáhnout 14 bodů k tomu, jak vychovat šťastné dítě a přitom zůstat v pohodě.

V programu Šťastné dítě, spokojený rodič Vás podrobně provedu přirozeným rodičovstvím a tím jak jej propojit se životem v moderní společnosti. Bližší informace ZDE.